Včelařská konference

Radek K:
Podle toho, co jsem (zatím naštěstí jen teoreticky :)) o moru zjistil, tak je to trochu jinak.

Mor propukne tam, kde i jediná larva se nakazí, rozloží, a vytvoří se tam tuším miliardy spor.
Když se to stane, už zřejmě těžko něco včelstvu pomůže, protože ve včelstvu je tak velká koncentrace spor, že je pravděpodobnost nákazy dalších larev rovnající se jistotě.
A pokud si to dobře pamatuji, tak na nákažení nejcitlivější (tuším jednodenní) larvičky stačí asi deset spor.

KJ: Dlouhý seriál překladů seriozních zahraničních výzkumů zprostředkoval Ing. Čermák v Moderním včelaři.
Já ty informace chápu naopak - dost včelstev v rúzných pokusech se z klinických projevů dostalo, pokud zmizel zdroj infekce.

Např. MV2009/2 strana 57 - v pokusu je opakovaně podáváno larvaičkám 7000 spor. Mortalita nebyla 100% Velmi citlivé n genetice. Tedy po 24hodinách. Do té doby úmrtnost nad 80%. Ale to je období kdy jsou snad kojeny? Takže včelstvo má docela dobře vyvinutý systém obrany.
-----
Z vyšetření zimních rozborů měli tuším vyplývá, že tam, kde se spory nacházejí v tisícovkách, je už pravděpodobnost že propukne mor (deset spor se dostane k některé z nejcitlivějších larviček), velmi vysoká. Stovky spor ještě neznamená, že včelstvo onemocní.

Taky podle zkušeností těch, kdo zápolí s morem, se dá prokázat, že tam, kde se vyšetřením zimní měli odhalí oblasti, kde je původce, podle koncentrace spor se dají vyhledat ohniska s klinicky propuklým morem.
Tam kde se klinika spálí, koncentrace spor se rychle zmenšuje a během několika let původce se vzorků může úplně zmizet.

KJ v podtstaě souhlas
--------------
Z těchto zkušeností mi vyplývá toto:
- nedochází k postupnému kumulování spor tam kde není v blízkosti klinicky nemocné včelstvo, naopak původce postupně mizí.

KJ a pokud tam zdroj stále je, tak logicky koncentrace spor kumuluje Viz pokus s nakaženými včelstvy na včelnici. Taky MV. Proto si myslím, že i 10% včelařů na nějakém území si mohou ohlídat okolí dlouhodobě prováděným vyšetřením měli.
----------
- není ale vyloučeno, že kde si někdo ukryje a nespálí souš třeba s jednou rozloženou larvičkou, třeba po několika letech přidá tento materiál do včelstva, může způsobit katastrofu a téměř okamžité propuknutí klinického moru.
- vzhledme k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor, v oblastech, kde někdy v minulých desetiletích mor byl, je třeba pálit vše staré, na co se narazí a nedávat do toho včely (těmi kdo by měli pálit by podle mě měli být vlastníci a dědicové)
KJ: SOuhla, viz můj názor na ceny - ty by z tohoto dědictví udělal hodnotu palivového dřeva, dnes se podívá na ceníka vidí 10tisíc za úl. to nám po dědovi zůstala skoro nová škodovka:-)
------
- vzhledem k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor, není vyloučeno, že nákaza může propuknout i tam, kde se drží veškerá hygienická opatření, pokud je včelstvo v oblasti, kde se vyskytuje původce.
- ze zkušeností s vyšetřením zimní měli je prokázáno, že po odstranění kliniky se koncentrace spor ryhle snižuje a může původce může během jednoho roku ze vzorků úplně znizet (detekční metody ho neodhalí).

Z toho mi jednoznačně vyplývá, že nejen mor, ale ani původce moru není všude a jistě jsou oblasti, kde původce není. :)
A taky, že mor nemá smysl podceňovat, ani zatajovat, ale rychle jednat při každém podezření.

A taky, že každý kdo má nějaký vliv na přeskupování dotací, udělal by velý čin, kdyby něco z peněz, které do včelařství stát či Unie dává, pomohl nasměrovat na vyšetření zimní měli na mor na celém území republiky.

------
A s tím dalším souhlas:-))) Až na to, že kdyby se našlo těch dalších deset procent, tak 500Kč ob rok na stanoviště klidně obětuji ze svého. Pokud by se našlo dalších ne 10, ale 20% stanovišť. může to podle mě být klidně po třech letech. Záleží na hustotě zavčelení. Když je 5, deset stanovišť v kilometru, asi stačí vyšetřit jen jedno, dvě.

Howg.

Karel

10 % včelařů v oblasti si může vyšetřením zimní měli ohlídat, jestli někdo
vedle nemá mor jen za předpokladu, že se veterina nezblázní a nenařídí
zničit všechna včelstva, u kterých vyšetření měli objeví jakékoliv množství
spor.
Co se týká hromadění spor moru plodu, pokud nepropukne klinické onemocnění,
jediná možnost, jak se spory do úlu dostanou, je z něčeho z venku. Zároveň
ale včely smetí vynášejí z úlu a upouštějí na zem, takže konkrétní
koncentrace spor závisí na obojím. Pokud to je ale dlouhodobě, neustále se
hromadí spory moru plodu v půdě na stanovišti, protože v půdě by měly spory
vydržet taky nějakou desítku let. Potom může být zdrojem nákazy i půda,
třeba když před úly vznikne kaluže a včely z ní nabírají vodu. Nebo třeba
když včelař pokape půdu medem nebo roztokem cukru a včely to vysbírají. Jsou
v tom směru nějaké poznatky?
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 18, 2009 5:38 PM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Radek K:
> Podle toho, co jsem (zatím naštěstí jen teoreticky :)) o moru zjistil, tak
> je to trochu jinak.
>
> Mor propukne tam, kde i jediná larva se nakazí, rozloží, a vytvoří se tam
> tuším miliardy spor.
> Když se to stane, už zřejmě těžko něco včelstvu pomůže, protože ve
včelstvu
> je tak velká koncentrace spor, že je pravděpodobnost nákazy dalších larev
> rovnající se jistotě.
> A pokud si to dobře pamatuji, tak na nákažení nejcitlivější (tuším
> jednodenní) larvičky stačí asi deset spor.
>
> KJ: Dlouhý seriál překladů seriozních zahraničních výzkumů zprostředkoval
> Ing. Čermák v Moderním včelaři.
> Já ty informace chápu naopak - dost včelstev v rúzných pokusech se z
> klinických projevů dostalo, pokud zmizel zdroj infekce.
>
> Např. MV2009/2 strana 57 - v pokusu je opakovaně podáváno larvaičkám 7000
> spor. Mortalita nebyla 100% Velmi citlivé n genetice. Tedy po 24hodinách.
> Do té doby úmrtnost nad 80%. Ale to je období kdy jsou snad kojeny? Takže
> včelstvo má docela dobře vyvinutý systém obrany.
> -----
> Z vyšetření zimních rozborů měli tuším vyplývá, že tam, kde se spory
> nacházejí v tisícovkách, je už pravděpodobnost že propukne mor (deset spor
> se dostane k některé z nejcitlivějších larviček), velmi vysoká. Stovky
spor
> ještě neznamená, že včelstvo onemocní.
>
> Taky podle zkušeností těch, kdo zápolí s morem, se dá prokázat, že tam,
kde
> se vyšetřením zimní měli odhalí oblasti, kde je původce, podle koncentrace
> spor se dají vyhledat ohniska s klinicky propuklým morem.
> Tam kde se klinika spálí, koncentrace spor se rychle zmenšuje a během
> několika let původce se vzorků může úplně zmizet.
>
> KJ v podtstaě souhlas
> --------------
> Z těchto zkušeností mi vyplývá toto:
> - nedochází k postupnému kumulování spor tam kde není v blízkosti klinicky
> nemocné včelstvo, naopak původce postupně mizí.
>
> KJ a pokud tam zdroj stále je, tak logicky koncentrace spor kumuluje Viz
> pokus s nakaženými včelstvy na včelnici. Taky MV. Proto si myslím, že i
10%
> včelařů na nějakém území si mohou ohlídat okolí dlouhodobě prováděným
> vyšetřením měli.
> ----------
> - není ale vyloučeno, že kde si někdo ukryje a nespálí souš třeba s jednou
> rozloženou larvičkou, třeba po několika letech přidá tento materiál do
> včelstva, může způsobit katastrofu a téměř okamžité propuknutí klinického
> moru.
> - vzhledme k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor,
v
> oblastech, kde někdy v minulých desetiletích mor byl, je třeba pálit vše
> staré, na co se narazí a nedávat do toho včely (těmi kdo by měli pálit by
> podle mě měli být vlastníci a dědicové)
> KJ: SOuhla, viz můj názor na ceny - ty by z tohoto dědictví udělal hodnotu
> palivového dřeva, dnes se podívá na ceníka vidí 10tisíc za úl. to nám po
> dědovi zůstala skoro nová škodovka:-)
> ------
> - vzhledem k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor,
> není vyloučeno, že nákaza může propuknout i tam, kde se drží veškerá
> hygienická opatření, pokud je včelstvo v oblasti, kde se vyskytuje
původce.
> - ze zkušeností s vyšetřením zimní měli je prokázáno, že po odstranění
> kliniky se koncentrace spor ryhle snižuje a může původce může během
jednoho
> roku ze vzorků úplně znizet (detekční metody ho neodhalí).
>
> Z toho mi jednoznačně vyplývá, že nejen mor, ale ani původce moru není
> všude a jistě jsou oblasti, kde původce není. :)
> A taky, že mor nemá smysl podceňovat, ani zatajovat, ale rychle jednat při
> každém podezření.
>
> A taky, že každý kdo má nějaký vliv na přeskupování dotací, udělal by velý
> čin, kdyby něco z peněz, které do včelařství stát či Unie dává, pomohl
> nasměrovat na vyšetření zimní měli na mor na celém území republiky.
>
> ------
> A s tím dalším souhlas:-))) Až na to, že kdyby se našlo těch dalších
deset
> procent, tak 500Kč ob rok na stanoviště klidně obětuji ze svého. Pokud by
> se našlo dalších ne 10, ale 20% stanovišť. může to podle mě být klidně po
> třech letech. Záleží na hustotě zavčelení. Když je 5, deset stanovišť v
> kilometru, asi stačí vyšetřit jen jedno, dvě.
>
> Howg.
>
> Karel

KaJi napsal:

>Já ty informace chápu naopak - dost včelstev v rúzných pokusech se z klinických projevů dostalo, pokud zmizel zdroj infekce.
...............

RK:
Potom ale ty informace nechápeme naopak, ale stejně :)
- když zmizí zdroj infekce - klinicky nemocné včelstvo s rozloženými larvičkami, potom se zmenšuje koncentrace spor a u včelstva nemoc nemusí propuknout. Čím menší koncetrace spor, tím menší pravděpodobnost vzniku onemocnění. (Naopak, pokud se klinicky nemocná včelstva neodstraní, potom samozřejmě u okolních včelstev koncentrace spor narůstá, až někde nemoc propukne)

V MV i na fascinovaném včelaři dokonce byly myslím případy, že i jednotlivá včelstva, kde už nemoc propukla, se dokázala s nemocí vypořádat. To je možné zřejmě brát jako argument, že jde vyšlechtit odolnější včely proti moru, ale není to přímo o tom, na co jsem reagoval.

Chtěl jsem upozornit na to, že tam kde není klinika, nedochází ke kumulaci spor, ale naopak ke snižování koncentrace.
Jinak řečeno, je nutné najít kliniku, tu odstranit a potom se bude koncentrace spor snižovat až se vytratí. Nic jiného se zatím neprokázalo.

Ale samozřejmě tam, kde už je prokázané, že se původce nachází, je třeba snižovat koncentraci spor jak se dá, protože se snižuje riziko propuknutí nákazy. To je ale ve všech vyhláškách veteriny v ochranných pásmech stanoveno.

KaJi napsal:
>Proto si myslím, že i 10% včelařů na nějakém území si mohou ohlídat okolí dlouhodobě prováděným vyšetřením měli.
............
RK:
Možná těch včelařů nemusí být ani 10%. Pokud mi jde o to zjistit, zda nemám v okolí mor, stačí když si nechám vyšetřit měl sám.
Ale s tím, že si dokážeme ochránit území proti moru nesouhlasím. Protože pokud není území zmonitorované celé, nemá veterina přehled o původci nákazy a můžou se dovážet a vyvážet včely z území. (I když zřejmě oficiální prodejci dostanou od veteriny povinnost vyšetřit před prodejem včely).

Radek Krušina

Radek Krušina:>Chtěl jsem upozornit na to, že tam kde není klinika, nedochází ke kumulaci spor, ale naopak ke snižování koncentrace.
Jinak řečeno, je nutné najít kliniku, tu odstranit a potom se bude koncentrace spor snižovat až se vytratí. Nic jiného se zatím neprokázalo. <
...........

Radku to dokáže jen chovatel včelstev, který ví jak snižovat a ředit koncentrace spor a vůbec zárodků infekčních nemocí stále a to hlavně i profylaxí.

O jakém procentu z celku chovatelů myslíš že mluvíš, kteří by dokázali? Já to vidím tak na maximálně 10% (spíše méně)z eventuálního celkového počtu chovatelů s klinikou moru u včelstev u nás, takže každý desátý s klinikou by dokázal možná uspět v tom co píšeš. Co těch 9 chovatelů? Jak vědět, že to jsou právě ti co nedokážou eliminovat spory a jak odhadnout těch 10%(toho 1 z deseti)?

G. Pazderka napsal:

>O jakém procentu z celku chovatelů myslíš že mluvíš, kteří by dokázali?
>Já to vidím tak na maximálně 10% (spíše méně)z eventuálního celkového počtu chovatelů s klinikou moru u včelstev u nás, takže každý desátý s klinikou by dokázal možná uspět v tom co píšeš. Co těch 9 chovatelů?
>Jak vědět, že to jsou právě ti co nedokážou eliminovat spory a jak odhadnout těch 10%(toho 1 z deseti)?
...............

Já nemluvím o tom, že by si sami chovatelé likvidovali klinicky nemocná včelstva.
Teoretizuju tady o spolupráci s veterinou. :)

Pokud by bylo celorepublikové vyšetření zimní měli spojené s vyšetřením na původce moru, potom by v místech přítomnosti původce muselo proběhnout dohledání kliniky za přítomnosti veteriny a pálení klinicky nemocných včelstev.
Tím by se odstranily zdroje infekce a podle zkušeností těch, kde to tak dělali (viz např fascinovaný včelař) dochází k rychlému mizení spor ze vzorků zimní měli až k nule.
Ale vždy je to jak jsem pochopil podmíněno dohledáním kliniky a spálením.

Je ale zajímavé (a pro některé včelaře zřejmě i bolestivé) sledovat, jak se veterina staví k pálení tam, kde není klinika, ale jen původce.

Ještě cca před pěli lety byla velká skepse k tomu, že kde se objeví spory v měli, tam klinika stejně dřív nebo později propukne.
Podle čerstvých zkušeností s vyšetřením zimní měli, jak jsem se dočetl, bylo vysledováno, že kde je v měli koncentrace spor jen ve stovkách, tam zřejmě nemoc vůbec nepropukne, tam kde jsou ticíse, může a nemusí (někde v blízkosti je klinicky nemocné včelstvo které je potřeba odstranit).

Takže zřejmě pokud veterina zvolí strategii, že spálí vše kde je původce (i klinicky zdravá včelstva), spálí i včely odolnější proti moru.
Při znovuzavčelení po ozdravení hrozí, že přivezené včely nebudou na mor tak odolné a může třeba hrozit větší pravděpodobnost znovuvypuknutí nemoci.

Pokud by se pálila jen klinicky nemocná včelstva, bylo by to zřejmě pro veterinu náročnější na prohlídky, ale je možné, že by v oblasti zůstala včelstva, která vydrží nějaký infekční tlak a znovu propuknutí nemoci může být méně pravděpodobné.

Uvidíme, jak se k tomu veterina bude v budoucnu stavět.
U mě teoretika to zatím vypadá tak, že logičtější by bylo jen pálit klinicky nemocná včelstva a snažit se, aby včelstva, která jsou vystavena infekčnímu tlaku v blízkosti nemocných, a neonemocní, nebyla spálena, ale naopak aby přežila a byla v oblasti překonaného moru rozchovávána.

Radek Krušina

Radek Krušina:>Ještě cca před pěli lety byla velká skepse k tomu, že kde se objeví spory v měli, tam klinika stejně dřív nebo později propukne. <
.........
Bohužel, to platí stále, nic se v tomto moc nezměnilo.

Pokud by se pálila jen klinicky nemocná včelstva, bylo by to zřejmě pro veterinu náročnější na prohlídky, ale je možné, že by v oblasti zůstala včelstva, která vydrží nějaký infekční tlak a znovu propuknutí nemoci může být méně pravděpodobné. R.K.

Sledujem túto vašu diskusiu a zdá sa mie, že skončíte tam, kde ste začali, nič nevyriešite, lebo veterina si hudie svoje a praktici taktiež. Kto má pravdu, to nezodpoviem ani ja a bolo by odomňa odvážne vysloviť sympatie jednej alebo druhej strane.

To čo vyslovil R.K. v citovanom odstavci sa blíži k mojim predstavám, pretože ako včeláriť a dosahavať aj dobré výsledky aj pri výskyte MVP musím byť opatrný, lebo sa nachádzam na tenkom ľade a som zároveň v "trestnom území" zákona či vyhlášky. Ani na Slovensku čo sa týka výskytu MVP nie sme čistý ale včelári, ktorých poznám si vedia poradiť.

Podľa mojich skúsenosť pri potieraní MVP na včelniciach je rozhodujúci čas, ako rýchlo včelár dokáže rýchlo konať. MVP je na určenie diagnózy tak jednoznačný, že sa nedá s ničím zameniť a môže ho diagnostikovať už v zárodku každý včelár. A ten by mal okamžite konať a nečakať kým sa veterinárna mašinéria rozbehne (odobratia vzorky, vyšetrenie, nariadenie o likvidácii), ale okamžite včelstvo bez milosti vysíriť, plásty s plodom a zásobami vyvariť, ale najlepšie ihneď spáliť a úľ vypáliť ohňom a tak osadiť doňho nové včelstvo.
Mám dôkazy, že ani v jednom takto ošetrenom znovu osadenom úli MVP znovu neobjavil a šírenie sa MVP aj na väčšej včelnici bolo zastavené. Tu sa nedá hovoriť o nejakých veľkých ekonomických stratách, skôr o záchrane veľkých hodnôt, lebo život na včelniciach pobeží ďalej. Ak spálime veľkú včelnicu, bude dlho trvať, kým sa život vráti do tých istých koľají.

Takto nejak prebieha aj boj proti zastaveniu šírenia sa MVP na Novom Zélande, kde je povinný takto konať každý chovateľ, včiel, až potom sa nahlasuje prípad veterinárom.
Možno sú toto kacírske myšlienky, ale skúsenosti sú dobré, i keď ťažko hovoriť o tom, či sa toto všetko raz nevráti ako bumerang na naše včelnice je otázne, no zatiaľ je to dobré.

> Radku to dokáže jen chovatel včelstev, který ví jak snižovat a ředit
> koncentrace spor a vůbec zárodků infekčních nemocí stále a to hlavně i
> profylaxí.
Logika říká, že spory se množí jenom v případě kliniky, když už nějaká
larvička onemocní, jinak ne. Pokud klinika nevznikne, spory se ve včelstvu
nemnoží a jediný zdroj je jejich donášení odněkud zvenku. Pokud zdroj spor z
venku zmizí - nemocná včelstva jsou zničena, dutina s rojem uhynulým na mor
je kompletně vyloupena a voští zničeno zavíječem a ptáky, takže už neláká
létavky atd, další spory z venku nepřicházejí a množství spor uvnitř úlu
vždy klesá, bez ohledu na to, co udělá chovatel. Klesá tím, že včely smetí
se sporami vynášejí ven a tím, že spory zabudované ve starých plástech
odcházejí s likvidací těchto starých plástů, případně jsou "ředěny" , když
místo starých plástů včely postupně vystaví mezistěny. Dokonce podobně se dá
nahlížet i na zahraniční metody likvidace moru plodu, kdy nakažené včelstvo
je smeteno coby umělý roj do rojáku a potom usazeno do nového nebo
vyčištěného a vydenzifikovaného úlu na mezistěny.
Chovatel v tom může udělat jen málo, jenom zrychlit pokles počtu spor. Může
důsledně čistit úly a vzniklé smetí neházet vedle do křoví, ale odnést a
spálit nebo zakopat v lese do země na místě, kde to spolehlivě aspoň 50 let
v zemi zůstane. Stejně tak se zbytky po vyvařování vosku. A rychleji
obměňovat rámky nebo rovnou častěji provést akci typu norské zimování.

Já by se chtěl zeptat na jednu věc, před 10 nebo ještě více lety se mluvilo
o tom, že rezervoárem moru plodu jsou i vosy, že na jejich plodu přežívají a
potom ho vosy rozšiřují. Jsou o tom dneska nějaké nové poznatky?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 19, 2009 8:41 AM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Radek Krušina:>Chtěl jsem upozornit na to, že tam kde není klinika,
> nedochází ke kumulaci spor, ale naopak ke snižování koncentrace.
> Jinak řečeno, je nutné najít kliniku, tu odstranit a potom se bude
> koncentrace spor snižovat až se vytratí. Nic jiného se zatím neprokázalo.
<
> ..........
>
> Radku to dokáže jen chovatel včelstev, který ví jak snižovat a ředit
> koncentrace spor a vůbec zárodků infekčních nemocí stále a to hlavně i
> profylaxí.
>
> O jakém procentu z celku chovatelů myslíš že mluvíš, kteří by dokázali?
Já
> to vidím tak na maximálně 10% (spíše méně)z eventuálního celkového počtu
> chovatelů s klinikou moru u včelstev u nás, takže každý desátý s klinikou
> by dokázal možná uspět v tom co píšeš. Co těch 9 chovatelů? Jak vědět, že
> to jsou právě ti co nedokážou eliminovat spory a jak odhadnout těch
> 10%(toho 1 z deseti)?

Radim Polášek:>Chovatel v tom může udělat jen málo, jenom zrychlit pokles počtu spor. Může
důsledně čistit úly a vzniklé smetí neházet vedle do křoví, ale odnést a
spálit nebo zakopat v lese do země na místě, kde to spolehlivě aspoň 50 let
v zemi zůstane.<
..........)
Idea zakopávání moru je pěkná, ale jak hluboko zakopat smetky s propolisem plásty atp. se stále linoucí se vůni na kterou včely umí zareagovat i pod půdou? Jsou i jiné cesty kontaminace, málo nebo mizivě pravděpodobné, ale jsou. Stejně jako varoáza z relativně schované Javy se dostala do světa, tak i mor může mít nějaké schované nepravděpodobné cestičky.

Jestli totiž lze nalákat včely nějakým podněcováním přes podmíněný reflex na miny, zájem včely bude i o, zcela určitě, zakopané zbytky.

Jak už ve včelstvu propuklo klinické onemocnění morem, to je věc jiná.
Všechno včetně plástů se musí likvidovat podle předpisů spálením. Já píšu o
výměně úlů třeba na jaře původní za nový vyčištěný nebo případně o dělání
pořádku ve včelíně, kdy na konci zbude lopatka nebo třeba půlka kyblíku
oškrábaného a smeteného smetí z úlů a podlahy. Potom jestli dříve včelař na
lesním stanovišti prostě takové smetí vzal a hodil kdesi do lesa dál od úlů,
nyní by mohl to smetí zakopat dál od úlů takových 10 - 20 centimetrů do půdy
nebo aspoň pod listí či jehličí. V zemi během pár měsíců ztratí tyto zbytky
včelí vůnia i když se po letech řízením náhody ocitnou zase na povrchu,
včely už na ně nalétávat nebudou.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 19, 2009 11:21 AM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Radim Polášek:>Chovatel v tom může udělat jen málo, jenom zrychlit pokles
> počtu spor. Může
> důsledně čistit úly a vzniklé smetí neházet vedle do křoví, ale odnést a
> spálit nebo zakopat v lese do země na místě, kde to spolehlivě aspoň 50
let
> v zemi zůstane.<
> .........)
> Idea zakopávání moru je pěkná, ale jak hluboko zakopat smetky s propolisem
> plásty atp. se stále linoucí se vůni na kterou včely umí zareagovat i pod
> půdou? Jsou i jiné cesty kontaminace, málo nebo mizivě pravděpodobné, ale
> jsou. Stejně jako varoáza z relativně schované Javy se dostala do světa,
> tak i mor může mít nějaké schované nepravděpodobné cestičky.
>
> Jestli totiž lze nalákat včely nějakým podněcováním přes podmíněný reflex
> na miny, zájem včely bude i o, zcela určitě, zakopané zbytky.
>
>

Radim Polášek:>Logika říká, že spory se množí jenom v případě kliniky, když už nějaká
larvička onemocní, jinak ne.<
...........
Ano, to je správná logika množení ale ne šíření a infikace včelatva sporami. Logika v tom případě říká, že rozhoduje infekční tlak. No a ten může vzniknout i když se spory ve včelstvu vůbec nemnoží.

G.Pazderka napsal:
>Logika v tom případě říká, že rozhoduje infekční tlak. No a ten může vzniknout i když se spory ve včelstvu vůbec nemnoží.
.............

Zkušenost a odborníci říkají, že infekční tlak vzniká tam, kde je v blízkosti klinicky nemocné včelstvo.

Citace:
"Je známa řada případů, kdy předklinicky zjištěný mor v jednotlivých včelstvech zeslábnul a zcela vymizel, pokud se odstranil zdroj zárodků (nejčastěji klinicky nemocná včelstva v blízkém okolí), tedy když se snížil infekční tlak."
Celý článek:
http://vigorbee.cz/clanky/mor/

Chápu to tak, že je bezpředmětné mluvit o nějakém infekčním tlaku na včelstvo, ve kterém už propukl mor. To už je nakažené a je zdrojem spor (zvýšuje infekční tlak) na okolní včelstva.

Takže tam, kde jsou klinicky nemocná včelstva vyhledána a odstraněna, infekční tlak rychle klesá, protože nejsou zdroje nových spor.

Radek Krušina

Radek Krušina:>Zkušenost a odborníci říkají, že infekční tlak vzniká tam, kde je v blízkosti klinicky nemocné včelstvo.<
........

To není přesné. Chybí tam slovo "nejčastěji". Když to řekne odborník tak to řekne takto.

Výše infekčního tlaku je také podle měli jen orientační, protože záleží hlavně na kmeni podkmeni a případně úpně jiné variantě moru, kterých je samozřejmě více a jsou velké rozdíly mezi průběhy. Takže pod oficiálním a vzevrubným jménem původce P.l.l. si je nutné představit přesně kolem desítky různých původců, které jednou můžeš jako klinika najít a v jiném případě můžeš narazit na případ, že klinika vůbec není vidět a včelstvo uhyne dříve a včelař ani nějaký typický rozklad nezaregistuje, že takový úhyn byl kvůli moru.


Jestli koketuješ se SVS a máš nějaká data o průběhu a o výsledcích morů, dáš mi zapravdu, protože případy kolem našich ohnisek jsou spíše infekčního podružného rázu tj. sekundárního bez předchozích případů klinických včelstev v oblasti. Údaje lze již srovnávat během více let po sobě, protože co vím, už asi 4 roky se plošně takto pracuje a data se střádají.